Hulibánkův pomrdánek aneb příběhy dětí z Bukvové hory

24. června 2009 v 1:29 | Tuřmil Řířmruť
Tak sem se zase 3 měsíce válel na prdeli místo abych brázdil prdelí a držkou hlínu.
Protože sem debil a idiot a na rozhejbání po zimě sem si dal začátkem dubna celkem technickou a těžkou záležitost a pád na ní mi vystavil stopku na pěknejch pár tejdnů.


Jak vidíte na krásnym RTG, kterej sem dostal na CD spolu s úžasnym prohlížečem přímo na RTG pracovišti na Františku - opakování je matka moudrosti a nezlomíš si stejnou ruku 2x.

Takže sem si to pořídil pro změnu na levačce, kompresní zlomenina 3. a 4. metacarpusu, na odstavnou kolej hned sotva začalo bejt hezky (=homouši a teplouši co si holej nohy tomu řikaj, že začla sezóna).

Jediný pozitivum byla MuDr.Erósová a pak to, že na Františku v neděli večer nikdy nebejvaj fronty, radši prostě jezdim tam než na Bulovku, kde i v pondělí ve 2 ráno je to na pár hodin sezení a počítání teček na linoleu v čekárně ambulance.

Nějak mě už pak moc nebavilo chodit vysedávat na kontroly, takže 1 kontrola, 1 kontrolní RTG, drží to dobře, přijďte za pár tejdnů, takže sem si sádru nakonec sundaval po 6ti tejdnech sám, asi sem si s tim trochu

hejbnul ;), ale spravila to ortézka a už teď vesele rekonvalescenčně dávám lehký asfalty a hladký lesní cesty (=pro teploušánky a homouše co si holej nohy).

Všichni si jezděj na kopce a lanovky a já nemůžu, ale brzo si to hodlám vynahradit, takže stay tuned, brzy se to tu vytuní!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama